Svátkem Tří králů končí vánoční období, uzavírá se oslava narození Krista a církev zahajuje přípravy na Velikonoce.
Svátek Tří králů připadá každoročně na 6. leden a hlavně pro věřící je to další slavnostní den. Končí křesťanské Vánoce a v ulicích se objevuje trojice králů – Baltazar, Kašpar a Melichar – kteří jdou požehnat nejen vašemu domu. Vzhledem k tomu, že má u nás velkou tradici charitativní Tříkrálová sbírka, potkáte na mnoha místech koledníky převlečené do královských převleků s kasičkami v ruce.
Co znamená K+M+B?
Tři králové nade dveřmi svěcenou křídou napíšou písmena K+M+B. Není to však zkratka jejich jmen, ale latinské věty: „Christus mansionem benedicat.“ To v překladu znamená: „Kristus ať obydlí žehná.“ Křížky značí Svatou trojici – Otec, Syn a Duch svatý. Za posledním písmenem se píše ještě letopočet, který symbolizuje požehnání na celý rok.
Tři králové a lidové zvyky
Jelikož je období Tří králů skutečně považováno za symbolický konec vánočního období, historicky bylo na tradice, zvyky a obyčeje velmi bohaté. Vše začínalo už o den dřív, večeru 5. ledna se říkalo Svátek světel a zejména na venkově lidé tento večer vnímali velmi podobně jako Štědrý den.
Opakovali tak například lití olova – s tím rozdílem, že tentokrát jej lili do tříkrálové svěcené vody – dávali svíčky do ořechových skořápek a pouštěli je po vodě, případně všichni členové rodiny zapalovali stejně vysoké svíce a z délky hoření věštili své délky života.
Tříkrálový koláč se štěstíčkem
Ke svátku Tří králů patří i tradiční tříkrálový koláč. U nás nemá takovou tradici, velmi oblíbený je ale například ve Francii. Do koláče se zapéká takzvané štěstíčko, což může být malá figurka, mince, celá fazole nebo třeba mandle. Kdo ho najde, stává se na jeden den králem a užívá si různých výhod.
