V pátek 25. září nadešel poslední den našeho pobytu na Oravě. Účastnice z řad našich žáků se již ráno rozloučily se svými hostitelskými rodinami a naposledy zavítaly do budovy ZŠ a MŠ Liesek. Tam na nás čekalo něco, co jsme během našeho pobytu zatím okusili jen zlehka – ukázka místního folkloru. Svou návštěvou nás poctil Folklórny súbor Spiežovec. Jedná se o dětský folklorní soubor, který se velmi podobá naší boršické Pentličce. Zaměřují se především na oravský region, pro který je typická goralská kultura. Děti ze Spiežovce si pro nás připravily taneční i pěvecké vystoupení, svůj zpěv doprovodily jak jinak než hrou na zde velmi oblíbenou heligonku.
Tanečníci a tanečnice na sobě měli tradiční goralské kroje, které jsme si tak mohli zblízka prohlédnout. A jelikož mezi našimi žákyněmi máme také zapálené folkloristky a tanečnice, byly nadšené z možnosti si místní kroje i vyzkoušet. Dvě z našich děvčat oblekly právě goralský kroj, jedna potom kroj horehronský a poslední odvážná slečna dokonce kroj, ve kterém se tančí typický slovenský ženský tanec karička. Část mužského goralského kroje si vyzkoušel i pan ředitel a s místními chlapci si zatančil i tradiční mužský tanec odzemek.
Vedoucí souboru Spiežovec spolu s tanečníky nás naučili i základní kroky dalších tanců z oravského regionu, což jsme si s chutí vyzkoušeli a vůbec by nám nevadilo, kdyby tento workshop trval celé dopoledne. To bohužel nešlo, protože v našem programu zbýval ještě jeden důležitý bod – návštěva obecního úřadu obce Liesek a setkání s panem starostou.
Pan starosta Milan Wolf nás srdečně přivítal v hezkých prostorách obecního úřadu. Zajímalo ho, co všechno jsme v uplynulých dnech v Liesku zažili a co byl pro nás nejsilnější zážitek. Shodli jsme se, že bychom ve spolupráci našich dvou obcí rádi pokračovali i po skončení projektu Erasmus+. Na rozloučenou jsme od pana starosty obdrželi dárky a také velkou gratulaci k vítezství v soutěži Vesnice roku 2026.
Po návštěvě na obecním úřadě už následovala nejsmutnější část našeho oravského dobrodružství – loučení. To bylo smutné a dojemné, ale zároveň plné optimismu, protože všichni věříme, že to nebylo naše poslední setkání. Po loučení a předání dárečků jsme naposledy poobědvali v jídelně liesecké školy a vyrazili na cestu domů.
Stručně shrnout pět dní, které jsme na Oravě prožili, je v podstatě nemožné. Viděli jsme tolik zajímavých míst, vyzkoušeli si plno aktivit, ale především jsme zde vedli nespočet rozhovorů, smáli se a navázali cenná přátelství. Nezbývá nám, než ještě jednou poděkovat paním učitelkám i panu řediteli naší, troufáme si říct spřátelené, základní a mateřské školy v Liesku. Program, který si pro nás připravili, byl opravdu krásný, nabitý a získali jsme díky němu plno nezapomenutelných zážitků. Velké poděkování si zaslouží také slovenské žákyně a jejich rodiny, které se o naše žákyně staraly jako o vlastní a otevřely jim nejen své domovy, ale i svá srdce.
Naše spolupráce v rámci projektu Erasmus+ sice končí, ale věříme, že se vlastně spíš jedná o začátek něčeho nového a těšíme se, co dalšího společně podnikneme. Protože projekt možná skončil, ale přátelství trvají a to je na tom celém to nejkrásnější.
Mgr. Tomáš Kordula a Mgr. Lucie Komárková
