I naše cesty….se pomalinku oficiálně rozcházejí…
Ale? Kamarádi budeme 😀 to bylo dnes poznat. Naše vycházka do zámeckého parku, do záchranné stanice živočichů, a také do čokoládovny byla velmi úspěšná. Prváčci i páťáci zvládli celkem 10km trasu a jsou celí zpět. Někdy museli páťáci prváčky popohánět, někdy to bylo naopak, vést se za ruce, ale také se navzájem podporovat. Svačinková zastávka v podobě hrachového pole byla také luxusní.
Na konci nechyběly poznámky….
… paní učitelko???
proč nejedeme autobusem?? vezmete mě na krála??? máte invalidní vozíček??? já bych se tam vešel a jel bych při vás 🙂 ale taky… já to nechápu, normálně jsou moje nohy jak blesk a teď lezou sotva jak žížaly??? no já asi ani na tu oslavu nebudu moct jít…
No a ta holčičí obletovačka?
Bylo to krásné, celý rok sledovat, jak nám prťata prváččí rostou do puberty a po 5 letech nám uvádí do školních aktivit nové prváčky. Řekla bych, že si mezi sebou udělali krásný vztah a mají na co navazovat v dalších letech ve škole, ale snad i mimo školu.
MOC děkuji za celý rok páťákům i jejich paní učitelce a za jejich aktivity.
https://eu.zonerama.com/ZSBorsice/Album/13444280
Z. Kotačková
